Představte si, že má někdo na zahradě zapuštěný přelivový bazén. Vytvoří tu fantastickou ozdobu tamního prostředí a bude sloužit pro obveselení celé rodiny a možná i přátel, kteří tam zavítají na návštěvu. V bazénu se dá plavat, do bazénu se může skákat a dají se tu provozovat různé zábavné hry a další sportovní aktivity. To vše by bylo v pořádku až na jednu věc, a sice zábava by měla být provozována bezpečnou formou. Od některých lidí jsem se dozvěděl, že někdo zemřel po skoku do bazénu. Neznám detaily této události, ale smrt po skoku do bazénu mi přijde velice tragická. Stejně tak utonutí v bazénu. Je známo, že manžel půvabné slovenské herečky Taťány Kulíškové Pavel Juráň se utopil 1. dubna roku 1989 v hotelovém bazénu v Žilině.
Obdélníkový bazén tedy může být i prostředím, které může přinést lidem obrovskou tragédii, tak bych byl velmi pozorný na to, aby se využíval rozumně.
Skoky do vody. Skákání do vody by mělo mít svá pravidla. Nebezpečné mohou být skoky po hlavě do míst, která neznáte. Pod hladinou mohou být ukryté nějaké předměty a může tu být příliš mělko, takže se smrtelně zraníte o dno. Nebezpečné jsou i skoky do vody v době, kdy se tam někdo nachází, takže mu skočíte na hlavu a zlomíte mu vaz.
Přeceňování vlastních schopností. Utonout ve vodě je docela snadné. Stačí jen málo a jste po smrti. Nebezpečné to může být ve chvíli, kdy přeceňujete své schopnosti, například se potápíte až ke dnu a nevystačíte s dechem, anebo plavete na doraz a nadechnete se vody. Apeluji na to, aby se každý choval ve vodě rozumně, tedy používal zdravý selský rozum.
Pozor na bouřku. Velice nebezpečný je pobyt ve vodě za bouřky. Jakmile bude známo, že se přiblíží bouřka, okamžitě z vody ven a schovat se do bezpečí. Takto zemřel v pouhých 17 letech bratr herce Lubomíra Lipského. Blesk zasáhl vodu, ve které se koupal.