Mnoho let jsem bydlel v rodinném domě ve venkovské oblasti a města navštěvoval jen jako turista. Neměl jsem v podstatě žádné ponětí o životě běžné populace v centrech velkoměst, jako je Praha, Ostrava, ale i okresní města Tábor, Benešov atp. Jednoho dne jsem se seznámil s přítelkyní a ve městě, kde bydlela, jsme si zajistili společný pronájem bytu v cihlové bytové zástavbě v jeho centru.
Byl jsem ale zaskočen tím, že tu byl problém s parkováním vozidel. Byl tu totiž omezený počet parkovacích míst a právě to nám způsobilo velké problémy. Tímto chci naznačit, že kdo se stěhuje například z venkova do města, kde se za parkování platí, neměl by na toto zapomínat a měl by včas parkovací místo zajistit buď pro svůj vlastní automobil, případně pro stěhovací firmu. Žádost o parkovací místo je třeba podávat s velkým časovým předstihem. Úředníci mají na vyřízení žádosti třicet dnů, proto bych tyto záležitosti vyřizoval alespoň pět týdnů před stěhováním.
Vztahy se sousedy. Při stěhování v Praze bych věnoval pozornost i sousedským vztahům. Já osobně bych doporučoval po nastěhování důkladně uklidit prostory, kudy stěhováci procházeli a pak bych daroval sousedům nějakou drobnost na přivítanou, například bonboniéru. Jak se totiž člověk uvede před sousedy ve stěhovací den, tak na něj také mohou pohlížet i v dalších dnech. Udržování dobrých sousedských vztahů považuji za klíčové při každém stěhování, protože tu budete vedle těchto lidí žít třeba i dlouhou dobu. Někdo tu může setrvat i deset let a někdo možná až do konce života.
Já kupříkladu daruji každý rok na Vánoce sousedům tašku potravin z prodejny zdravé výživy a mezi námi https://www.databazeknih.cz/knihy/hora-mezi-nami-352721%3Fc%3Dall panují vřelé přátelské vztahy, což mi tu nekomplikuje život, ale naopak to zlepšuje životní komfort. Je zkrátka velký rozdíl žít v poklidu a bez stresu, anebo být ve svém vlastním bytě pod neustálým tlakem v očekávání dalšího konfliktu, který mezi lidmi může nastat na chodbě, u výtahu, na schodišti nebo před domem.